Den uvnitř světa
Není nutno se prohýbat pod měňavý svět, jednou se prohne pod vás... jednou se prohne pod vás...
Slova jedné písničky Stroje času. Pokaždé nejde dobře přehrát na mém mp3, protože si neví rady s formátem wav. Jinak řečeno, dostanete to, co si přejete, teprve po menším úsilí. Je to zvláštní, ostrý text doprovázený lehce bluesovou hudbou.
Byla jsem ve škole. Hodinu. Tento rok se pokusím přežít - jako ostatně vždy. Nevím, jak budu maturovat - na otázky o Akutagawovi bych odpověděla, pokud ale po mě budou chtít české spisovatele, nevím si rady. Četla jsem akorát Erbena a Němcovou, povinně v šesté třídě. Nebaví mě to.
Pořádá se po devítce ples? Prosím, ať ne. Určitě ne. Stejně bych nešla.
Ať žije Peter Hoeg... Cit slečny Smilly je jakási polobeckettka. Hoeg občas vypustí uvozovky a jeho styl se podobá modravé mlze, opojné, čisté, destilované. Činné. Smille bych nerozuměla.
Čekám, až si vzpomenu na češtinu. Ve vlaku mě napadly zajímavé věci, mám je tady poznamenané v bloku, ale nevím, jestli si na ně vzpomenu tak, abych jimi mohla psát. Budoucnost bývá dvojí: přibližující se a konstantní, nenaplnitelná, avšak plánovaná. Moje "psaní" se vztahuje ke druhému.
Mensura Zoili... A.R. mi poskytl jednoduché sousloví použitelné ve všech těch případech, kdy je třeba mnoho slov typu "omezení, ohraničené vědomí, literární nezkušenost, slepý patriotismus, hloupost obrazu světa, hloupost dodržování bezcílných ideologických rituálů". Ta povídka je geniální. Takovou na saspi nenajdete. Byla by to parodie na sebe sama.
Toť vše.
Slova jedné písničky Stroje času. Pokaždé nejde dobře přehrát na mém mp3, protože si neví rady s formátem wav. Jinak řečeno, dostanete to, co si přejete, teprve po menším úsilí. Je to zvláštní, ostrý text doprovázený lehce bluesovou hudbou.
Byla jsem ve škole. Hodinu. Tento rok se pokusím přežít - jako ostatně vždy. Nevím, jak budu maturovat - na otázky o Akutagawovi bych odpověděla, pokud ale po mě budou chtít české spisovatele, nevím si rady. Četla jsem akorát Erbena a Němcovou, povinně v šesté třídě. Nebaví mě to.
Pořádá se po devítce ples? Prosím, ať ne. Určitě ne. Stejně bych nešla.
Ať žije Peter Hoeg... Cit slečny Smilly je jakási polobeckettka. Hoeg občas vypustí uvozovky a jeho styl se podobá modravé mlze, opojné, čisté, destilované. Činné. Smille bych nerozuměla.
Čekám, až si vzpomenu na češtinu. Ve vlaku mě napadly zajímavé věci, mám je tady poznamenané v bloku, ale nevím, jestli si na ně vzpomenu tak, abych jimi mohla psát. Budoucnost bývá dvojí: přibližující se a konstantní, nenaplnitelná, avšak plánovaná. Moje "psaní" se vztahuje ke druhému.
Mensura Zoili... A.R. mi poskytl jednoduché sousloví použitelné ve všech těch případech, kdy je třeba mnoho slov typu "omezení, ohraničené vědomí, literární nezkušenost, slepý patriotismus, hloupost obrazu světa, hloupost dodržování bezcílných ideologických rituálů". Ta povídka je geniální. Takovou na saspi nenajdete. Byla by to parodie na sebe sama.
Toť vše.
vystavil Norhi v
8:18 odp.
Komentáře: 4:
Jéé, tuhle si zrovna pamatuju a líbí se mi :).
Víš, ačkoli bych s tebou musela souhlasit ve všem, o čem píšeš, neboť to ve většině případů nechápu natolik, abych na to mohla mít vlastní názor, někdy se v tom úplně ztrácím... Všechno je ohromně zajímavé. Jako galaxie z pohledu z velké dálky :D... Vidím, že je to pěkný, ale co je co už netuším...:). Nevadí. Zajímavé.
Upřímnou soustrast všem školou povinným, i těm nepovinným, komu povinnost ukládá jejich starost o budoucnost. Bléé...
Někteří čeští spisovatelé docela ujdou. Taky jsem ve škole nesnášel povinnou četbu, ale baví mě třeba Lustig, Dousková, Šabach ... těch dobrých je vážně spousta.
Hoeg je bomba. K těm uvozovkám: Používá místo nich dlouhou pomlčku. Nevím, jestli je to záměr nebo jen můj dojem, ale text pak působí daleko střízlivěji. Viděl jsem to ještě v "Naplivu na vaše hroby" "Bílých břízách na podzim" nebo "Andělovi". Mám v plánu to někdy vyzkoušet na blogu.
Ta dlouhá pomlčka je podle ruských pravidel v každém dialogu. Proto mi to připadalo zvláštní. Předtím jsem to viděla jenom v "Královna nemá nohy", bohužel si nepamatuju, čí je.
Hoeg ty uvozovky vypouští i v normální, nedialogové přímé řeči - zní to jako přímá řeč, ale je zarovnaná rovnou do věty.
Ona povinná četba je hnusná už proto, že je povinná:)) K českým spisovatelům jsem se za ta léta ještě jinak nedostala...
Bella: díky..:D
Hehe, nemáš zač :)).
Asi tak, povinná četba je mi cizí, neboť je povinná :D. Nesnáším, když něco musím... To mě pak přejde chuť na mnohé věci.
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka