...

Jsou věci, které neumím.
Psaní.
Mluvení.
Vyprávění.
Jedny z nejsamozřejmějších činností, činností, o nichž mnozí ani nediskutují, a když ano, tak jen v detailech. Jako se nediskutuje o chůzi a dýchání - jsou samozřejmě jisté odrůdy u různých sportů atd, etc, ale nikdy se nemluví o nich samotných, JAK se to dělá. Tedy, obvykle ne.
Nejdou mi jazyky. Znám dokonale dva, ale nikoliv každý zvlášť. Je to vlastně jenom ten jeden jazyk, smíšený z prvku ruštiny a češtiny - a tím je zaviněna má neschopnost normálně se vyjádřit. Každé slovo, každá věta tak, aby dávala smysl, je pro mě těžkou prací vyžadující neustálé soustředění.
Chtěla bych psát. Ale nemůžu. Neumím.

Jsou věci, které zčásti znám.
Kreslení.
Fotografie.
Spisovatelé.
Zčásti je klíčové slovo - někdy nemám tušení o těch nejsamozřejmějších a všeobecně známých faktech, a co víc - někdy se to snažím podat jako přednost. Jako například teď. Neprahnu po vědění, aspoň ne dostatečně dlouhou dobu. Neprahnu po slávě, ne pořád. Nemám cíl - asi proto, že jsem si dokázala ve svých hloupě nelogických myšlenkách, že pravdou je pasivita. Nemám jakýkoliv dlouhodobý plán - ke všemu přilepím popisku: "Nějak to vyvrbí."
Tedy, pokud vezmeme klasické (a tudíž divně nepřesné) měřítko, člověk jménem A.Viationne je na nic.
Nevím, co si myslíte vy.

Koncept dnešní společnosti se zdá být jakousi klasikou převrácenou naruby. Zůstala obálka - hraná úcta k předkům typu "ti věděli líp", slintání v galeriích před obrazy renesančních malířu, štěněcí obdivování květin a miminek. Obálka. Obsah se vytratil, vypařil se, byl vyžrán zevnitř proudícím časem. Stavby chátrají.
Jen málokdo v Evropě opravdu ví o čem mluví. Ti ostatní si to většinou jen myslí a strnou nad sebou ve sladkém úžasu.
Tenhle odstavec se dá vyjádřit jedinou větou: "Dostojevskij je in". Nálepka.
Kdysi mi do návštěvní knihy psal uživatel zvaný Esk, který byl snad destilovaným příkladem tohoto typu myšlení. Chtěl vypadat inteligentně, a tak rozmlouval na "vysoká" témata, která chápal asi tak jako ústřice horolezectví.
Je pravda, že ti, kdo se zajímají o psychologii, většinou nemají nadání k jejímu pochopení.