neděle 15. července 2007

Píseň absolutního štěstí...

Jsem svobodný,
jako pták na nebesích.
Jsem svobodný,
zapomněl jsem, co znamená strach.
Jsem svobodný,
stejně jako divoký vítr.
Jsem svobodný,
doopravdy, a ne ve snu...


Kipelov zpívá... píše si texty sám? Každopádně...
Víte, o čem je ta píseň? Ne, ten chlap se nedostal z lochu... "Ztratil jsem pozemské okovy...Světlo prochází skrze mne... jsem svobodný od zla i od dobra, a v mé duši už není místo pro tebe..." Je to o smrti, ale jen okrajově.
Je o tom, co bych viděla v zrcadle z Erisedu. Je o absolutní, ničím neomezené, surreální svobodě... hloupá, zemská láska, říká. Jde pryč, jde jinam, jde kamkoliv...
Kdo nezažil tu touhu, nepochopí.

Komentáře: 2:

Blogger Lillian řekl...

A já si troufám tvrdit, že pochopím... Hned, co doběhne, si ji pustím...

15. července 2007 v 19:56  
Blogger Anna Elinor Farrell řekl...

Krása... Já nevím, co k tomu říct :D. Snažím se o komentáře a mezitím ani nevím, co komentovat... Taky beru smrt jako takové vysvobození, není to pro mě nic, čeho bych se bála :).

15. července 2007 v 20:11  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka