Učení
Nemám s nikým mluvit... asi je to jediné východisko z této situace. Jsem ve slepé uličce a nevidím nebe. Nevidím vůbec nic, nic necítím. Chci jen jíst, spát a čekat. Nečinně.
Skončím tak? Může za to pavučina. Je jí příliš mnoho, příliš zamotané, příliš pevné a hermetické...
Na chvíli, doufejme, jsem ztratila to, co znám a umím. Zbyly věci, umění kterých je daleko pod nulovým bodem. Mezilidské vztahy, například.
Vědění se mi dostalo v čtrnácti letech po narození, možná se vrátí čtnáct let před smrtí.
Dobu mezi tím zbývá strávit učením.
Skončím tak? Může za to pavučina. Je jí příliš mnoho, příliš zamotané, příliš pevné a hermetické...
Na chvíli, doufejme, jsem ztratila to, co znám a umím. Zbyly věci, umění kterých je daleko pod nulovým bodem. Mezilidské vztahy, například.
Vědění se mi dostalo v čtrnácti letech po narození, možná se vrátí čtnáct let před smrtí.
Dobu mezi tím zbývá strávit učením.
Komentáře: 4:
Jsem z toho zmatená, nerozumím... Možná to dělá dnešní den, pátek třináctého. U nás došlo k dalšímu rozvratu, další důkazy, další krveprolití... A další důvody, proč nenávidím lidi. Ty jsi v pavučině, já se ocitám v onom moři a kolem mě se shlukují žraloci...
Mudrci jeden :P. Ani nevím, jestli ti mám závidět, nebo tě litovat. Nejspíš radši ani jedno, závist je hnusná věc a litovat někoho znamená říkat mu, že je slaboch a tu lítost potřebuje...
Vlastně to vůbec nechápu a ani se není co divit. Taje vesmíru jsou mi tak zatajené, že už se ani nepokouším je odhalit, haha. No nic, hodně štěstí... :).
Taje vesmíru... ten příspěvek poukazuje na to, že je mi utajenej víc jak tobě:DDD Základy jsem poztrácela ve vlivu kliďasovo-kreténoidní atmosféře ČR, zůstaly mi věci, které neznám... celé vědomí se přesměrovalo na něj... a právě je v tom otázka, jestli to vše znovu najdu, a jestli ano, tak kdy. Takhle.
S komentářem, ale bez komentáře...:)
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka