Samba bílé můry
Jméno písničky od Valeria Meladzeho. Její melodie má v sobě cosi... smutně absurdního. Nebo matematického.
Asi přestanu nadávat na saspi.cz, jelikož to zní, jako když bezdomovec pomlouvá boháče. Absence talentu neomlouvá. Pak to vypadá směšně. Řekli by, že závidím, třebaže něco jako závist necítím. Nevadí mi, když se někomu nelíbí moje obrázky, protože u nich většinou tolik nenadřu. Ale na psaní, na básních mi záleží. Je to jako kdyby vám plivli do duše.
Odcházím z toho serveru, ne tolik z rozhořčení, jako proto, aby mi nebral naději, že pisatelství zvládnu. Aspoň trošku. Avšak teď budu vědět, že je to lež. Nevím, kdy se toho pocitu zbavím.
Kupodivu jejich dnešní "tip dne" nebyl tolik ztřeštěný jako obvykle. Dokonce se mi líbil, třebaže jsem i po třetím přečtení nevěděla, o co se vůbec jedná. Mělo to rytmus. Velmi vzácná charakteristika.
Chtějí toho po mě mnoho. Některé žádosti budu muset odmítnout, i když je to celkem riskantní. Ale musíte pochopit, že obraceč času nevlastním. A i moje zdraví, zvláště nervy, není nejlepší. Po tom roce čtyřhodinového spánku... ještě teď se mi občas objevují okna v paměti. Může to být ale způsobeno taky syndromem prázdninové senility.
Asi přestanu nadávat na saspi.cz, jelikož to zní, jako když bezdomovec pomlouvá boháče. Absence talentu neomlouvá. Pak to vypadá směšně. Řekli by, že závidím, třebaže něco jako závist necítím. Nevadí mi, když se někomu nelíbí moje obrázky, protože u nich většinou tolik nenadřu. Ale na psaní, na básních mi záleží. Je to jako kdyby vám plivli do duše.
Odcházím z toho serveru, ne tolik z rozhořčení, jako proto, aby mi nebral naději, že pisatelství zvládnu. Aspoň trošku. Avšak teď budu vědět, že je to lež. Nevím, kdy se toho pocitu zbavím.
Kupodivu jejich dnešní "tip dne" nebyl tolik ztřeštěný jako obvykle. Dokonce se mi líbil, třebaže jsem i po třetím přečtení nevěděla, o co se vůbec jedná. Mělo to rytmus. Velmi vzácná charakteristika.
Chtějí toho po mě mnoho. Některé žádosti budu muset odmítnout, i když je to celkem riskantní. Ale musíte pochopit, že obraceč času nevlastním. A i moje zdraví, zvláště nervy, není nejlepší. Po tom roce čtyřhodinového spánku... ještě teď se mi občas objevují okna v paměti. Může to být ale způsobeno taky syndromem prázdninové senility.
vystavil Norhi v
3:14 odp.
Komentáře: 3:
Vykašli se na ně... Náhodou, psát umíš, a to si myslím já, která nečtu jen tak cokoli :P...
Vím, že za to nemůžeš, ale zanedbávat spaní delší dobu v kuse je zdraví velmi nebezpečný. Bej tebou si teď dám záležet, abych se každej den dobře vyspala, nebo z toho budeš mít následky...
To jsme už probírali:D:) Btw, jenže jak se mám vyspát, když nemůžu asi do dvanácti usnout a vstávat se pokaždé musí v sedm..? A prášky u mě nefungují, mají většinou opačný účinek... si musím zvyknout na nový režim:D
Hehe, zajímavý, na mě prášky taky nezabíraj :D. Asi mám imunitu po mamce, která si ji tvoří tím, že se musí cpát každej den práškama na ty svý potíže...
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka